S plavanou na kapry

Nástrahy


      Jako nejuniversálnější nástrahu na kapry lze doporučit bílé červy. Pokud na ně kapři na daném revíru berou, není potřeba hledat jinou nástrahu a je nejefektivnější chytat právě na ně. Je však ale docela možné, že kapři budou červy zcela ignorovat! Zejména nedávno (první rok) vysazovaní kapři podle mne bílé červy ignorují a je výhodnější je chytat na nějaké rostlinné nástrahy. U kaprů, kteří jednoznačně pocházejí z přirozeného výtěru, jsem s nimi měl úspěchy mnohem větší.
      Velkou výhodou červů je, že se u nich nemusíte obávat, že vám spadnou z háčku nebo že vám je ryby z háčku strhnou - to je velké mínus většiny ostatních nástrah. Můžete s nimi chytat třeba 20 minut, než je bude potřeba vyměnit. Pokud potřebujete velmi často nahazovat, budou červi zřejmě jedinou vaší možností. Další jejich výhoda je ta, že můžete na háček dávat různé počty červů podle momentální potřeby. Většinou dávám 4 až 6 červů na háček velikosti 10, nebo 6 až 10 červů na háček velikosti 8. Pokud neotravují malé ryby, je možné chytat i na menší počet, řekněme 3 nebo jen 2. Jejich možnou nevýhodou je pak to, že při stahování udice mohou stáčet vlasec. Pokud ale použijete kvalitní obratlík mezi návazcem a kmenovým vlascem, mělo by se zkrucování značně snížit. Další nevýhodou je nemožnost použítí příliš silných a velkých háčků, protože při napichování a hlavně při přetahování přes velký protihrot háčku červi praskají nebo se přinejmenším příliš poraní a brzy uhynou. Správně nastražení červi by se měli na háčku aktivně pochybovat alespoň 10 minut.
TIP
Napíchněte 5 červů klasicky za kůžičku a pak přidejte na háček ještě jednoho červa, kterého propíchnete přímo skrz střed těla. Tento červ bude intenzivně vypouštět šťávy, které budou ryby lákat. Tohoto červa před každým nahozením vyměňte.
      Někdy se stává, že po vytažení udice z vody máte červy "vycucané" - zůstane po nich jen průhledná kůžička. Znamená to, že jste pravděpodobně měli záběr, který jste nezaznamenali, nebo že červy špatně napichujete a oni pak ve vodě "vytečou" (napichujte červy jen za vrchní kůžičku, nesmí se propíchnout vnitřní orgány).
      Nejlepší jsou čerství červi, kteří mají velice měkkou kůži - poznáte je tak, že je lze velmi snadno napichovat na háček. Starší červi mají kůži tužší a nastražují se hůře. Také je lepší používat červeně obarvené červy než přírodní bílé. Eventuálně můžete na háček připevnit kousek tlusté červené bavlnky, která bude imitovat larvu pakomára.
      Další účinnou nástrahou na kapry je napařený lisovaný rohlík. Není pravda, že se rohlík na odhoz nedá použít. Pokud jej připravíte správně (akorát napařený a slisovaný), bude to docela jistě nejúspěšnější nástraha na kapry vůbec. Chytání s ním není nijak lehké a pohodlné, ale vytrvalcům přinese úspěchy. Jeho výhoda je ta, že je nesmírně měkký a lehký a tak s ním lze oklamat i ryby, které jiné nástrahy nechají bez povšimnutí nebo do nich jen šťouchnou a odplavou pryč. Pokud po 10ti minutách bez záběru vytáhnete z vody udici s jako piškot rozmočeným rohlíkem na háčku, mohu vás ubezpečit, že na tomto místě žádné ryby nejsou, jinak byste ten rohlík určitě nevytáhli! (A opravdu to myslím vážně.) Bohužel velkou nevýhodou rohlíku je jeho křehkost a právě proto nám jej malé ryby často z háčku ozobou dříve, než se k němu dostane náš "šupi". Pokud malé ryby neberou, chytal bych pouze na rohlík nebo bílé červy.
      Přípravu a aromatizování rohlíku jsem popsal již v článku o cejnech, zmíním se tedy jen o tom, že na kapry používám velikost rohlíkových kostiček 5 až 8mm a aroma volím identické s použitým krmením.
      Stejně jako rohlík lze použít malé kousky chleba, dalamánku apod. Tyto nástrahy jsou na rozdíl od rohlíku i s háčkem mírně plovoucí a tak je potřeba udici trochu více zatížit a případně posunout jeden brok blíže k háčku a dostat jej tak více ke dnu.
      Jako další nástrahu na kapry používám sladkou kukuřici, která je velice snadno použitelná a dostupná. Její velkou výhodou je její velikost a houževnotost a tak si jí příliš nevšímá drobotina. Můžeme třeba i desítky minut čekat na záběr od větší ryby a nemusíte mít strach, že chytáte bez nástrahy. Používám většinou kukuřici z plechovek a nastražuji ji buď jednotlivě (háček č. 10), nebo až 5 zrnek najednou (háček č. 6). Pokud máte na počet zrnek příliš malý háček, lze kukuřici vytáhnout na vlasec nad háčkem a vytvořit tak "kukuřičné korále". Takto lze nastražit třeba i 8 zrnek. V každém případě by ale měl zůstat zcela volný hrot háčku.
      Pozor, kukuřice při stahování udice značně zkrucuje vlasec!
      Jako jarní nástrahu lze označit žížalu. Když kapři zjara najíždějí do mělčin, může být tato nástraha nepřekonatelná. Lze použít menší rousnice nebo jen jejich půlky. Velmi dobrý je také chomáč ze 3 nebo 4 hnojňáků, ale samozřejmě lze chytat i jen na jednotlivé kusy (pokud vás neobtěžují malí okounci nebo ježdíci).
      Také občas používám těsto. Není to zas tak super nástraha, ale někdy si s ním lze opravdu výborně zachytat. Ideální je udělat si měkčí těsto z vajec a směsi na výrobu boilie, ale můžete se sami pokusit o váš recept. Pro inspiraci mohu doporučit různé masové moučky, pšeničné klíčky, sojovou mouku, sušené mléko a další známé voňavé ingredience vábící kapry. Je vhodné, aby těsto mělo podobné složení jako vaše návnada.


Jak pracovat s nástrahou ve vodě


      Kapr je ryba zvídavá a proto je dobré ho s nástrahou občas vyprovokovat k větší aktivitě. Popotahování s nástrahou je jeden ze způsobů, jak toho docílit. Kaprova přirozená potrava je vodní hmyz a různé larvy. Ty se ve vodě pohybují a kapr si jich snadněji všimne. Proto s živočišnou nástrahou (bílí červi a žížaly) občas pocukněte. Zejména na propadávačku doporučuji s nástrahou takto "kouzlit". Dobré je po nahození přitáhnout nástrahu na zadní okraj prokrmené oblasti a pak počkat, až nástraha klesne ke dnu. Pokud pak do maximálně jedné minuty nepřichází záběr, potáhnutím za vlasec nezatíženou nástrahu zvedneme o tento kus nade dno a zároveň trošku přitáhneme ke břehu a ona pak zase volně klesá. Kapr nejčastěji vezme nástrahu během tohoto klesání nebo o chviličku později. Často se mi také stalo, že mi po ní "skočil" v okamžiku, kdy jsem s ní zrovna potahoval a ona se zvedala vzhůru ode dna. Takto postupně prolovím celé zakrmené místo a pak znovu nahazuji.
      Pohybovat lze i s rostlinnými nástrahami (rohlík, kukuřice), ale zde se mi více osvědčilo nechat je ležet na dně, přesně na koberci z návnady. Navíc popotahování s rohlíkem na háčku je docela nebezpečné, protože může spadnout. Pokud to podmínky dovolují, nechávám nahozeno tak dlouho, jak to jen lze a udici přehazuji až když mám podezření, že není něco v pořádku.


Převzato